Princip kolektivní imunity
Česká republika vždy patřila mezi země s nejvyšší proočkovaností proti vybraným infekčním onemocněním. Díky postupně pracně vybudované vysoké úrovni tzv. kolektivní imunity se u nás již desítky let neobjevují některá velmi závažná život ohrožující onemocnění.
V posledních letech však na příkladu řady evropských zemí vidíme, že tento stav není neměnný. V důsledku redukce kvality kolektivní imunity v populaci dané nižší mírou proočkovanosti se v evropských zemích včetně České republiky znovu objevují onemocnění, která jsou dnes laickou veřejností považovaná za vymýcená.
Příkladem může být například sousední Německo, kde propukla v roce 2009 epidemie spalniček, při níž onemocnělo 1 200 dětí. A to bylo v době, kdy proočkovanost proti tomuto onemocnění byla v Německu zdánlivě vysoká (91 % populace), nicméně ani tato úroveň není dostačující. Před několika lety se s mnohem rozsáhlejší epidemií spalniček potýkala také Francie. Zde při velmi obdobné proočkovanosti populace onemocnělo touto chorobou kolem 10 tisíc obyvatel.
Princip očkování
Ani dnes nezná lékařská věda modernější, účinnější a bezpečnější nástroj proti nebezpečným infekčním nemocem, než je očkování. Výroba a distribuce vakcín jsou podrobovány mnohem detailnějším kontrolám, než jaké probíhaly v době našich rodičů. Před uvedením na trh je vakcína prověřována hned ve třech fázích klinického hodnocení na evropské i světové úrovni. Všechny nežádoucí účinky včetně těch zanedbatelných jsou plně veřejnosti prezentovány. Jde v naprosté většině případů o velmi mírné a krátkodobé nežádoucí jevy, například zarudnutí či bolest v místě vpichu či zvýšená teplota. Podstatné pro očkujícího lékaře je vyhodnotit aktuální zdravotní stav pacienta a očkování případně odložit, nejsou-li k tomu vhodné podmínky.
1. V České republice je povinné očkování proti 9 nemocem, není to moc?
V České republice se povinně očkuje proti záškrtu, černému kašli, tetanu, dětské obrně, hepatitidě B, onemocněním vyvolaných bakterií Haemophilus influenzae b, zarděnkám, spalničkám a příušnicím. Počtem dětského očkování se nijak nelišíme se od rozvinutých zemí, kde je ochrana zdraví populace prioritou. Rozdíly lze najít v tom, že zákony regulují očkování různým způsobem. Například v Belgii nepřijmou neočkované děti do školky. Itálie je také známá možností trestně-právně postihnout rodiče neočkovaných dětí. V USA proočkovanost kontrolují dokonce i při nástupu na vysokou školu a platí i pro zahraniční studenty. Způsoby, jak dosáhnout vysoké proočkovanosti, se tedy v jednotlivých zemích liší a u nás zatím zvykově přetrvává povinnost daná zákonem. Nicméně nejsme jediní. Z 30 evropských států je zákonem stanovená povinnost v 10 státech.
2. Jsou opravdu všechna očkování tak nutná, včetně chřipky nebo spalniček, příušnic - nemocí, které pro děti nejsou až tak nebezpečné?
Všechna povinná očkování jsou naprosto nezbytná. Zkušenosti ze zemí, kde došlo k poklesu proočkovanosti, ukazují, že se šíření příslušných původců nemoci obnovilo a s tím se dříve téměř již vymýcené nemoci začaly znovu objevovat (epidemie spalniček, záškrtu, apod.). Například spalničky mohou být velmi nebezpečné, primární spalničková pneumonie či encefalitida (zánět mozku) jsou život ohrožující stavy. Nepovinná očkování jsou také velmi důležitá. I v ČR totiž dochází k úmrtí dětí na chřipku, která je v ČR neoprávněně podceňovaná. Neméně důležité je i hrazené očkování proti pneumokokům a HPV. Doporučit lze dále např. očkování proti rotavirům; s rotavirovou gastroenteritidou jsou v ČR každoročně hospitalizovány asi 4 tisíce dětí do 5 let věku. Z nepovinných očkování bychom si dále netroufli nedoporučit očkování proti meningokokům, žloutence typu A, klíšťové encefalitidě či planým neštovicím.
3. Proč je správné populaci povinně proočkovat?
Důvodem je nutnost dosáhnout vysoké proočkovanosti v populaci, a chránit tak nejen očkované jedince, ale i ty, kteří ze zdravotních důvodů nemohou být očkováním chráněni přímo. I očkované dítě v mimořádné situaci, kdy dojde ke snížení obranyschopnosti, může v situaci vysokého výskytu onemocnění být infikováno a v těchto mimořádných případech bývá bohužel i vysoké riziko závažných komplikací. Díky vysoké proočkovanosti se daří držet infekční nemoci pod kontrolou a omezuje se šíření bakterií a virů.
4. Proč se očkuje několik nemocí dohromady, nezatěžuje to organismus víc, než kdyby se očkovalo postupně?
Kombinované vakcíny jsou moderní a umožňují poskytnout ochranu hned proti několika nemocem zároveň. Jejich zátěž je přitom minimální, výrazně menší, než je zátěž při onemocnění infekční nemocí. České děti jsou hexavakcínou očkovány od roku 2007 a zkušenosti z klinických studií i dosavadní praxe ukazují, že její používání je zcela bezpečné. Vývoj vakcín je špičková oblast medicíny, která se neustále zdokonaluje. I kdybychom hypoteticky podali všechny dětské vakcíny naráz v jeden den, „zaměstnáme“ pouze 0,1 % kapacity dětského imunitního systému. Pro porovnání, očkovací látky pro povinná očkování obsahují v součtu cca 50 antigenů, novorozenecký imunitní systém je po narození vystaven kontaktu s více jak 1 milionem antigenů v rámci kolonizace střevního a genitálního traktu mikroorganismy.
5. Je nebo není tedy očkování bezpečné?
Očkování bezpochyby představuje nejmodernější a nejúčinnější nástroj prevence, který máme k dispozici. Nebezpečné jsou nemoci, proti kterým očkování chrání. Bohužel toto si lidé neuvědomí, dokud se nestane nějaký problém. V minulosti měli lidé také strach z očkování, ale strach ze smrtelné či invalidizující nemoci vždy převážil. Dnes, kdy máme moderněji konstruované vakcíny, kdy díky očkování máme minimální výskyt řady nemocí, začíná převažovat strach z očkování nad strachem z „neviditelných“ nemocí. Přitom všechny léčivé látky, tedy i vakcíny, jsou před uvedením na trh velmi pečlivě testovány a kontrolovány, více jak kdy před tím. Každé klinické hodnocení má čtyři fáze se svými přísnými pravidly a je striktně kontrolováno nezávislými evropskými a světovými institucemi.
6. Nebylo by lepší nechat zodpovědnost i rizika na rodičích, kteří by si sami zvolili, proti čemu své dítě naočkovat chtějí a proti čemu ne?
O způsobu, jakým se v zemi bude očkovat, u nás rozhoduje stát. Pro dosažení kolektivní imunity a potlačení šíření virů se např. u spalniček považuje za nutné proočkování 95 % populace. V případě dětí byla Českou republikou ratifikována “Úmluva o právech dítěte“, která definuje právo dítěte na nejvyšší úroveň poskytované zdravotní péče.
7. Existují studie, které dokazují, že očkování, v němž ve vakcíně figuruje hliník v množství, které při příjmu z potravy nevadí, ale při svalové aplikaci způsobuje alergie, astma, spouští autoimunní onemocnění i autismus. Jsou tyto studie pravdivé a výsledky opodstatněné?
O závažných zdravotních komplikacích spojených s očkováním koluje řada mýtů. Ten o souvislosti mezi autismem a očkováním vakcínou proti zarděnkám, spalničkám a příušnicím vznikl na základě záměrně chybné studie britského lékaře Dr. Andrewa Wakefielda z roku 1998. Data byla upravována s úmyslem získat velká finanční odškodnění za domnělé „nežádoucí účinky“. Přestože tato chybná studie byla již vyškrtnuta z odborného lékařského časopisu Lancet a lékař byl kvůli svému pochybení vyřazen z registru General Medical Council, mnoho rodičů se stále ještě zbytečně obává této neodůvodněné spojitosti. Např. Jefferson et al. (Lancet Infect Dis 2004; 4: 84–90) provedli metaanalýzu pěti studií, které porovnávaly podávání vakcín s obsahem hliníku vs. žádný adjuvans a nenašli důkaz, že by hlinité soli ve vakcínách způsobovaly nějaké závažné nebo dlouhotrvající reakce.
Informace o vyšší úmrtnosti dětí v zemích, kde se očkuje, nepochybně vyvrací jedna z nejnižších kojeneckých úmrtností v ČR, kde naše republika je tradičně již několik let mezi 5-ti nejlépe hodnocenými zeměmi na světě.
zdroj: webové stránky Ministerstva zdravotnictví a České vakcinologické společnosti ČLS JEP
Důsledky nadměrného stresu
Jak bojovat se stresem v práci?
Pracovní povinnosti jsou častým zdrojem chronického prohlubujícího se stresu, který má pak závažné dopady i na rodinnou pohodu. Jak se stresem bojovat?
Pěstujte kvalitní kolegiální vztahy
Zdokonalujte se v psychoterapeutické pomoci
Zkuste relaxační a meditační techniky
Snažte se udržet si střední míru zátěže
Sebeuvědomění
Realistické nároky
Věnujte se i něčemu jinému než práci
Racionální životospráva
Fyzická aktivita
Smích a humor
Spiritualita
Inspirováno texty primáře MUDr. Karla NEŠPORA, CSc.
Cévní mozková příhoda v číslech
Jak poznat vznik CMP
Jednoduchým testem, jak poznat, že se může jednat o náhlou mozkovou příhodu je vyzkoušení tří úkonů:
vycenění zubů – varováním je, pokud se jeden koutek nezvedá vůbec nebo je pohyb asymetrický
předpažení obou rukou se zavřenýma očima – opět asymetrické postavení nebo pokles je podezřelý z poruchy mozkové funkce
opakování rozvité věty – např. „Na každém šprochu je pravdy trochu.“ – pokud nemocný nerozumí, není schopen opakovat, nebo má problémy s výslovností, je nutné okamžité vyšetření
V případě, že zjistíte jakýkoli problém při provádění i jen jednoho z výše uvedených úkonů, je nutné okamžitě volat lékaře. Cévní mozková příhoda je stejně jako srdeční infarkt závažný akutní stav, který vyžaduje okamžité vyšetření a léčbu na specializovaném pracovišti, proto je nutné při rozpoznání některého z příznaků ihned volat 155 či 112.
Každá chvíle, kdy je mozek nedostatečně prokrven, vede k poškození nervových buněk, které může být nevratné, proto je nutné jednat rychle. I lehké a přechodné příznaky, které do několika minut či hodin odezní, mohou znamenat jakousi „varovnou“ příhodu – tzv. tranzitorní ischemickou ataku – TIA. Velmi často do několika týdnů dojde k opakování, většinou se závažnějšími následky.
Rizikové faktory CMP
Riziko vzniku mozkové příhody se zvyšuje s množstvím rizikových faktorů u daného člověka.
Některé faktory ovlivnit nelze
Rizikové faktory, které můžeme ovlivnit změnou životního stylu a jídelníčku nebo s pomocí lékaře
Vysoký krevní tlak
Cukrovka
Kouření
Porucha metabolismu krevních tuků
Nadměrné požívání alkoholu
Obezita
Porucha srdečního rytmu
Hormonální antikoncepce
Specializované neurologické ambulance zajišťují dispenzarizaci pacientů po prodělané cévní mozkové příhodě. Neurologové provádějí sonografické vyšetření mozkových tepen, pečují o možné komplikace a zajišťují aplikaci botulotoxinu do spastických svalů.
O tabáku ….
Tabák má svůj původ na americkém kontinentě. Do Evropy tuto rostlinu přivezla Kolumbova loď roku 1492. Původní obyvatelé Ameriky používali tabák jako lék nebo pro rituální obřady. Až později byl tabák používán výhradně jako rekreační droga. Zlomový okamžik, který otevřel cestu pro celosvětovou epidemii tabáku, byl vynález stroje na výrobu cigaret roku 1881. Masový marketing způsobil, že se cigarety staly velmi populárními a tabáková epidemie začala. Během 20. století je tabáku připisováno celkově 100 miliónů úmrtí. Tabákový kouř obsahuje více jak 100 kancerogenů (například kyanid draselný, arsen, benzen, polonium, amoniak, kadmium, formaldehyd a volné radikály). V České republice umírá každoročně celkem kolem 18 tisíc osob na nemoci způsobené kouřením - jde zejména o nemoci srdce a cév, nádorová onemocnění, chronická plicní onemocnění.
Ekonomické souvislosti
Není pravdivý výrok, že pro státní rozpočet je výhodné, když občané ČR kouří. Spotřeba tabáku vede totiž k významným ekonomickým ztrátám - úmrtnost, nemocnost, vysoké náklady na zdravotní péči, nižší pracovní produktivita. Podle odhadů stát vynaloží na náklady spojené s kouřením kolem 100 miliard Kč ročně. Pokud by nebyli kuřáci, snížily by se náklady na zdravotnictví a zvýšila by se produktivita práce. Lidé by neutráceli peníze za cigarety, ale za jiné výrobky nebo služby.
Přestanu kouřit a poletím k moři…
Zdravotní rizika
1. Uvědomte si, že jde o dlouhotrvající proces.
2. Často jezte, ale soustřeďte se na nízkokalorická jídla
3. Cítíte se unavení, dopřejte si více spánku.
4. Pijte hodně vody či výrazně ředěných džusů.
5. Zvyšujte postupně fyzickou zátěž (chůze do schodů, krátké procházky).
6. Doplňujte vitamíny – nejlépe z čerstvého ovoce a zeleniny.
7. Za každý den bez kouření se vhodným způsobem odměňte.
8. Nevěřte tomu, že se vám podaří zůstat jen u jedné, výjimečně vykouřené cigarety.
9. Opakovaně si připomínejte, proč jste se rozhodli s kouřením skoncovat.
10. Pokud se vám nedaří odvykat samostatně a bez pomoci (3% šance na úspěch), využijte odbornou pomoc, Vaše šance úspěchu stoupne až na 40%.
Výmluvy neobstojí
1. Můj děda kouřil čtyřicet cigaret denně a dožil se pětaosmdesátky.
To je možné, někteří lidé mají genetickou výhodu větší odolnosti vůči škodlivým účinkům kouření. Jste si jistý, že ji máte také?
2. Vypadám jako hlupák, když jako jediný ve společnosti nekouřím
Věřte, že se časem situace obrátí. Ale až kuřáci nebudou moci dýchat, bude pro ně pozdě.
3. Doktoři přece také kouří…
Lékaři jsou také jenom lidé a mají svoje slabosti. Bohužel i mezi nimi jsou tací, kteří dostanou nádorové onemocnění plic.
4. Kdybych přestala, přiberu na váze…
To je možné, ale hodně záleží na skladbě jídelníčku a pohybové aktivitě. Řešením může být náhradní nikotinová léčba v různé aplikační formě, protože nikotin urychluje peristaltiku střev, způsobuje, že je trávenina déle v žaludku a tak je člověk sytý. Důležité je také mít dostatek pohybu a mít stravu s nízkým obsahem energie.
5. Vždyť na rakovinu plic v Česku umírá jen několik tisíc lidí ročně, tak to nemohou být cigarety tak nebezpečné.
Připočtěte desítky tisíc lidí s infarktem a mozkovou příhodou a třeba i pacienty s odpudivým kuřáckým kašlem.
Potřebujete pomoc? Poradíme Vám…
Centrum léčby závislosti na tabáku
Pavilon interních oborů, 3. patro, telefon: 38 31 4134.
Kalkulačka rizika rakoviny plic
Kalkulačka rizika srdečního infarktu
zdroj informací: Odvykání-kouření.cz, kurakova-plice.cz, wikiskripta.eu, koureni-zabiji.cz
Čísla varují!!!
Kolorektální karcinom je zhoubný nádor, který vznikne z buněk vystýlajících tlusté střevo či konečník. V České republice je velmi častý. Na jeho výskytu se podílejí především genetické předpoklady, ale i špatné stravovací návyky, i pohodlný životní styl a nedostatek pohybu.
Rakovina tlustého střeva a konečníku je u nás druhým nejčastějším nádorovým onemocněním. Při srovnání s jinými státy je v ČR dokonce nejvyšší výskyt tohoto onemocnění. Každý rok je v České republice kolorektální karcinom zjištěn asi u 7800 osob. Česká republika je světovým rekordmanem v počtu případů tohoto nádorového onemocnění na sto tisíc obyvatel.
Příznaky nemoci
Nejtypičtějším příznakem nádorů tlustého střeva a rekta je změna v "chování" střev. Nejčastější klinické projevy jsou: průjmy či zácpy, pocity neúplného vyprázdnění, přítomnost krve ve stolici, časté bolesti či křeče břicha, pocity plnosti či nadmutí, ztráta na váze bez jasné příčiny, stálý pocit únavy a pocit jako na zvracení či přímo časté zvracení.
Screening kolorektálního karcinomu
Pokud je Vám více než 50 let, je vhodné podstoupit preventivní vyšetření k vyloučení kolorektální karcinomu, případně zachycení nemoci ve velmi časném stádiu a dobře léčitelném stádiu.
Test okultního krvácení do stolice (TOKS) - zdarma jej poskytují praktičtí lékaři nebo gynekologové lidem ve věku 50-54 let (1x ročně). Test by se měl provádět každý rok. Od 55 let výše je test poskytován bezplatně 1x za dva roky.
Preventivní screeningová kolonoskopie - (od 55 let) po objednání v akreditovaném Gastroenterologickém centru při interním oddělení Nemocnice Strakonice, a.s. Vyšetření, pokud je kolonoskopie v pořádku, se opakuje za deset let.
Primární prevence
Primární prevence je takové opatření „pro strýčka příhodu“. Je to chování člověka, který myslí daleko do budoucnosti. I když jej nyní nic netrápí, nenechá se tím pocitem příliš unést. Je za své zdraví vděčný, a proto se chová tak, aby mu co nejdéle vydrželo.
Pod primární prevenci nádorových onemocnění patří hlavně zdravý životní styl a dostatek pohybu.
Primární prevence
Zdravá strava je důležitou součástí primární prevence nádorových onemocnění. To platí zejména zde v České republice. Jsme totiž světovými rekordmany v počtu případů rakoviny tlustého střeva, která se stravou velmi souvisí.
Pokud budete dodržovat těchto několik základních opatření, mělo by být vaše riziko nádorových chorob nízké. Zejména dopřejete-li mu pravidelně také trochu pohybu.
Rubrika Strakonického deníku - Medicínský rádce - tentokrát s primářem Horným o kolorektálním karcinomu.
Zdroj: www.kolorektalni-karcinom.cz
Proč vzniká závislost?
Důvodů, které vedou ke vzniku závislosti, je celá řada. Nemůžeme se omezit na konstatování, že ke vzniku závislosti vede nedostatek volnočasových aktivit a nesprávná výchova. K tomu, aby dítě začalo experimentovat s drogou, ztratilo nad užíváním kontrolu a nakonec se stalo závislým, je zapotřebí souhry mnoha okolností.
V medicíně se hovoří čím dál více o vlivu dědičnosti. Neexistují ale geny, které by jedince jednoznačně předurčily pro vznik závislosti, ani geny, které by dotyčného před drogami mohly za všech okolností uchránit. Geny spíše přispívají k vytvoření určitého typu osobnosti, u některých lidí se vyvíjejí vlastnosti, které riziko problému s drogami zvyšují.
Závislost se pevně spjata s vlivem prostředí, ve kterém se jedinec pohybuje. Nezřídka bývá projevem hlubších psychických a psychologických problémů, například nedostatečného sebevědomí, útěkem před problémy, bezradností s vlastním životem, tlakem party apod.
Drogy jsou látky s vysokým rizikem závislosti, ale za určitých okolností může vzniknout závislost na každou látku, která ovlivňuje stav našeho organismu. Dokonce i na přípravek, který neobsahuje žádnou účinnou látku (placebo), ale závislý se domnívá, že mu pomáhá.
Jak se závislost projevuje
Otestujte se
Máte závislost?
Psychiatrická ambulance - MUDr. Holáková
Další kontakty
Občanské sdružení Prevent: "Pomáháme s předcházením a řešením úskalí spojených s dospíváním, s péčí o děti a se závislostním chováním."
zdroj informací: Stránky o závislosti - Substituční léčba.cz
U příležitosti Světového dne ledvin vyšel v MF Dnes rozhovor s nefrologem strakonické nemocnice MUDr. Josefem Moltašem.