V počátcích pandemie nemoci covid-19 pomáhala Krajské hygienické stanici s trasováním osob, které mohly být v kontaktu s nakaženým. Od února pomáhá jako dobrovolník v očkovacím centru. Sama prodělala covid. Nevyhnula se jí hospitalizace. Řeč je o Petře Šmolíkové, pracovnici Městského úřadu Strakonice. Rozhodnutí jít pomáhat do OČKA pro ni bylo jednoduché. „Chci, aby současná situace co nejdřív skončila. Prošla jsem si covidem a nikomu bych to nepřála. Když můžu pomoct, tak jdu.“
Dobrovolnickou službu v OČKA má jednou týdně. Pochvaluje si, že všichni pracovníci si vzájemně pomáhají a jsou dobrá parta. Svým nadšením nakazila i svého syna, který se do dobrovolnické práce v OČKU taky zapojil. „Chodím se sem nabít dobrou energií. Potkala jsem nové lidi a troufnu si říct, že i přátele,“ vysvětluje Petra Šmolíková.
Díky práci v OČKU prý potkala svého anděla. „Když jsem ležela ve Strakonicích v nemocnici s covidem, staraly se o mě úžasné sestřičky. Zakuklené v ochranných oblecích. Pořádně jsem je neviděla, ale připadaly mi jak andělé. Jedna z nich mě hladila po ruce a povídala si se mnou. A tady v OČKU jsme se setkaly. Ona mě poznala, já jí ne. Mohla jsem jí poděkovat, protože to její pohlazení po ruce pro mě znamenalo strašně moc,“ dodává Petra Šmolíková.
Už teď má jasno, co bude dělat, až očkování skončí. „Budu aktivně odpočívat. Zase budu dvakrát týdně chodit na Prácheňák a na Hlasoň, jezdit na kole a těším se, až se sejdeme s přáteli na předzahrádku na pivo a něco dobrého.“
